 Před operací |
Bylo u ní po všech směrech spokojené a dalo by se říci, že bylo i rozmazlované, nosila jej všude sebou a tak si nemohlo stěžovat, že by bylo na něj zapomenuto, jen kdyby toho natahování a cvakání nebylo tolik. Panička Editka s ním fotografovala jak jen to šlo, jako členka skupiny Lomografie (http://www.lomografie.cz), kteří sice nevědí nic o tom, jak se fotografuje, tedy jaký čas a clonu nastavit, jakou hloubku ostrosti použít, aby byl snímek dobře proostřen a naexponován ale zato milují fotografování, pardon lomografování, nade vše! Cílem skupiny je nepřemýšlet a fotit, a to vždy. Vznikají z toho pak krásné máznuté snímečky, většinou zabarvené dožluta, protože jen málokdy používají blesku a využívají denního nebo umělého světla, často pouličního. Lomotky, jak nazývají výsledné fotografie, ze zásady nezvětšují, ale naopak zmenšují a nalepují je hezky vedle sebe, aby z nich pak vytvořili" velkou plachtu s rozličnými neidentifikovatelnými čmouhami a obrazci.
Nakonec se však naše rozmazlované Lomíčko, stále a stále vyndaváno z kabelky a používané na "hloupé" slabůstky, tj. Lomotky, své posedlé Lomografky, přece jen dočkalo klidu, rozbolela ho očíčka a z ničehož nic se zaseklo.
 Otevírání hrudního koše |
Panička Editka z toho nebyla nadšená, protože jí čekalo několik důležitých setkání, kde se vždy cvakalo a lomotkovalo, až se třásl strop, ale co naplat, zanesla nemocné lomítko do opravářského krámku/ordinace u veliké řeky a čekala, co se dozví za diagnózu. Dlouho se nic nedělo, jakoby Lomíčko bylo v karanténě, až pak s ním ze zadní, zřejmě operační místnosti, přišel důležitý pán opravářský "doktor" a vážnými slovy, až se chudinka Lomíčko z toho rozklepalo, paničce Editce řekl, že je to strašná choroba a zlomenina v jednom, kterou dobře zná ze svých dlouholetých zkušeností a že bude operace stát mnoho času a mnoho peněz, dokonce že bude nutná amputace a transplantace.
 Jak při pitvě |
Tak důležitě a vážně to odříkával, že si panička Editka vzpomněla, jak komusi o sobě dokonce říkal, že zvoníval za doby svého oblíbeného režimu klíči na Václavském náměstí! (Ha ha zasmálo se aspoň na chvilku malé Lomíčko, které vědělo své.) Paničce Editce z toho vzpomenutí a vystrašení z poroucháného Lomíčka bylo hodně špatně a rozbrečela se až to vypadalo, že bude muset sama vyhledat lékařskou záchrannou pomoc a vyvrávorala se z krámku/ordinace a jelikož bylo na nábřeží veliké řeky, přemýšlela že do ní okamžitě po hlavě skočí a skončí svou bezmocnost a Lomíčkovy bolístka. Jen náhodou hlasitý hluk projíždějícího vlaku na železném mostě jí probral z mrákot a leknutím se nakonec z toho všeho vzpamatovala, málem svět přišel o další krásné Lomíčko a krásnou paničku Lomografku Editku. Po čase, kdy už jí bylo lépe, nosila rozbolavělé Lomíčko při sobě, že se ještě někde zeptá, ale že bude od teď již opatrná a nebude naslouchat těm co nikdy na Václavském náměstí klíči necinkají a přehnaně straší malá Lomíčka. Náhodou se dozvěděla o jedné zajímavé akci s fotografiemi, kde se setkala se zajímavými lidmi a kde zjistila, že nejsou na světě jen rozmazané, neostré a žluté fotografie, ale že existují i krásně ostré, černobílé fotografie a hlavně větších formátů, světe div se:, oni nepoužívají ani 9x13! Dokonce jeden z nich byl speciální chirurg na Lomíčka...
 Chirurgovy ruce |
...který její Lomíčko, rychlými pohyby rozchodil a Lomíčko bylo téměř bez chyby, raději si ho však vzal na jednodenní pozorování a brzy bylo již hotové. Dalo sice práci, než se zjistilo, že vypadl malý šroubeček...
 30x zvětšeno |
...od důležitého očíčka...
 Tu je původce |
...který se toulal bříškem a okolím a mohl časem způsobit Lomíčkovou embólii...
 Tady všechno začalo |
...ale i tak se jednalo o nepatrný zákrok, a ne, jak řekl starý rozmrzelý chirurg, o vážnou komplikaci s dlouhými a drahými léčebnými peripetiemi. Jako prevenci pan chirurg prohlédl všechny důležité orgány Lomíčka...
 Použití moderní techniky |
...odmastil mu sítnici...
 Stará známá bolest |
...odstranil trocha rezivého povlaku poblíž žaludku...
 Důsledky slz nebo vody |
...který zřejmě vznikl pádem do vody nebo pláčem paničky Editky nad nepodařenými Lomotkami, či později, nad nemocí Lomíčka, a nakonec mu změřil tep, tlak a reakci na světlo a tmu. Jak jsme již řekli, za pár dní si panička Editka zdravé Lomíčko...
 Lomíčko opět zdrávo |
...vyzvedala a jaké to bylo setkání, oba dva na sebe radostně zablikali a panička Editka hned vložila dovnitř film Kodak 200 ASA,rozeběhli se do ulic pro další krásné momentky -Lomotky, a možná, že již i ostré a tak veliké, aby ostatní nemuseli na výstavy Lomografů nosit silné brýle nebo dokonce lupy. A pokud neumřeli, či oba nezahálejí a neoddávají se pohodlnému měšťáckému životu, běhají a lomotkují dodnes!
Všechna práva na snímky a text vyhrazena, přetiskování jen se souhlasem autora!
Podobnost se souvislostmi a osobami textu, jsou čistě náhodná, autor se inspiroval vlastními sny a vizemi, které dociluje zpravidla v rauši vinném!
© Z. K. 12/10/01!